Výlet Krásná Lípa -> Luž -> Jedlová

Po dlouhé době jsem vyrazil na delší výlet. Ráno jsem si přivstal a po půl páté vyrazil z Krásné Lípy. Namířil jsem si to směrem k Velkému rybníku. Chůze přes temný les místy zahalený v mlze byla příjemným dobrodružstvím. Pokračoval jsem do Jiřetína pod Jedlovou. Celou cestu jsem koukal na Jedlovou, ta je vidět z dálky díky červenému světlu na vysílači. Ale můj cíl byl jinde, jako první jsem chtěl navštívit Luž. Už v Krásné Lípě bydlím 3 roky, ale na Luži jsem zatím nebyl. Tak jsem to šel napravit. Z Jiřetína jsem pokračoval dále. Kolem půl osmé se začínalo rozednívat a já vyšel na vrchol, tak jsem si dal kafe a snídani. Pak jsem se napojil na červenou E3 hřebenovku a pohodovou cestou jsem se dostal až k Luži, na kterou jsem vystoupal z německé strany. Den předtím jsem četl, že na Luži je na stromech velká námraza a padají větve i celé stromy. Tak jsem z toho byl lehce nervózní, ale když jsem vystoupal nahoru, zjistil jsem že většina ledu už je ze stromů pryč, tak naštěstí jsem žádný pád nezaznamenal. Ale popadaných stromů kolem bylo dost.

Výhled z Luže jsem si bohužel moc neužil, navíc pořádně foukalo. Takže pár rychlých fotek a honem zpátky dolů. Ten nejprudší úsek před vrcholkem byl namrzlý, tak to dost klouzalo. Nechtěl jsem si natlouct, navíc nemám pořádně uzdravené koleno po operaci menisku. Sešup jsem zvládl bez nehody a hned na rovince pod kopcem jsem uklouzl a málem si to koleno doničil (to je tak když člověk přestane dávat pozor a kochá se při chůzi 🤣). Cesta zpátky utíkala rychle a ani nevím jak, za chvilku jsem se ocitl nedaleko Jiřetína, kde už jsem měl hezký výhled na Jedlovou. Ještě jsem zvažoval, že bych si “vyběhl” na Tolštejn, který jsem měl skoro po cestě. Ale ta chůze z kopců mi nedělala dneska úplně dobře, tak jsem si říkal že budou stačit dva kopce. Dal jsem si teda druhé kafe a sváču a pokračoval dál.

Na Jedlové jsem už byl, tenkrát jsem ještě před sebou tlačil kočár. Dnes to bylo o kočár jednodušší. Ale když jsem stoupal přímo podél trasy vleku, začaly mi nějak docházet síly. V půlce jsem pak odbočil a šel méně prudkou trasou nahoru. Když jsem dnes koukal z dálky na Jedlovou, byla krásně vidět a bez mraků. Když jsem na ni konečně vystoupal, byla v mracích. Potom co jsem vylezl na rozhlednu jsem zjistil, že mraky jsou hlavně z jedné strany. Do druhé strany bylo trochu vidět, takže ten výšlap po schodech nebyl úplně zbytečný. Hodně ale foukalo, takže jsem udělal pár fotek, pár timelapse videí a honem zpátky.

Cestu zpátky jsem si pak ještě zpestřil Křížovou cestou v Jiřetíně. Když už jsem byl za Velkým rybníkem, začaly mě pomaličku opouštět síly, tak jsem byl i rád, že jsem ten Tolštejn vynechal. Domů jsem dorazil krátce po třetí. A mám za sebou krásných 38,11km za 10 hodin a 15 minut. Cestou zpátky jsem zjistil, že byl dnes nejkratší den v roce. Byl jsem nakonec rád, že jsem si přivstal a vracel se domů za světla, zvlášť když bylo tak krásně slunečno.

Galerie