Když jsem v roce 2011 přecházel na Mac OS X, byl jsem maximálně nadšený. Jak se systémem, tak i s HW které Apple vyrobil. Tenkrát to byl Macbook Air, který mě provázel mými začátky v podnikání a upravil jsem na něm tisíce fotek. Vydržel mi celých 5 let a doteď slouží. Při přechodu z Windows Vista to byl malý zázrak a i přesto že se jednalo spíše o méně výkonný notebook, práce na fotkách byla tehdy oproti předchozímu notebooku blesková, především díky rychlému SSD.

V roce 2016 jsem si pak pořídil z druhé ruky Macbook Pro 13″ v konfiguraci s 2,9Ghz i5, 8GB RAM a 512GB SSD. Tenkrát jsem zvolil takovou konfiguraci kvůli omezenému rozpočtu, vyšlo mě to tenkrát na cca 36 tisíc. Nějakou dobu to celkem stačilo, ale při častějším focení bylo dost utrpení na tom pracovat. Když přijdu z focení, importuju fotky do Lightroomu a nechám k nim vygenerovat náhledy, abych je pak mohl rychleji protřídit. Jenže to trvalo někdy i několik hodin, po které byl počítač tak zpomalený, že se na něm nedalo pracovat.

Dlouho jsem přemýšlel, co pořídit místo něj. Přibližně od roku 2006 používám jen notebook, protože mi vyhovuje ta možnost být mobilní. A od doby prvního Macbooku jsem nepoužíval ani externí monitor, klávesnici ani myš. Takže dlouhou dobu jsem mohl pracovat odkudkoliv stejně (ne)pohodlně a nemusel si zvykat na jiný postup.

Jenže práce na notebooku se mi za ty roky dost zkomplikovala. Jednak tady byla nutnost mít neustále připojený externí disk s rawy, později jsem si natolik zvykl pracovat s grafickým tabletem že bez něj už nemůžu pracovat. No a začátkem tohoto roku jsem si pořídil kvalitní 27″ EIZO monitor. Takže jsem došel do stavu, kdy pro pohodlnou práci musím mít připojené několik zařízení a veškerou práci na fotkách jsem stejně nechával na dobu, kdy budu s notebookem doma.

Proto se mi moc nechtělo kupovat další notebook. Bál jsem se taky toho, že si výkonově moc nepolepším ani s aktuálními Macbooky Pro. Tam se pohybují pro mě použitelné konfigurace na částkách kolem 100 tisíc. Ve výsledku by pak notebook stejně skončil většinu času zapojený do hromady kabelů na pracovním stole doma.

Proto jsem se rozhodl, že si pro práci pořídím výkonný desktop. A protože Apple nic použitelného do 100 tisíc nenabízel, rozhodl jsem se přejít po dlouhých letech zpátky k Windows.

Výběr HW

Od doby kdy jsem se orientoval v nabídce jednotlivých komponent už uplynulo mnoho let. Pustil jsem se tedy do studia a začal zjišťovat, jaká sestava bude mít nejlepší poměr cena/výkon se zaměřením na rychlost zpracování fotek. Pevný cenový strop jsem si nedával, chtěl jsem se vejít do cca 70 tisíc.

Pracuju nejčastěji v Lightroomu a Photoshopu. Pro Lightroom jsem potřeboval nutně co nejrychlejší SSD a taky co nejrychlejší procesor. Ostatní komponenty už nebyly tak moc důležité.

Jako procesor jsem měl nejdříve vyhlídnutý Intel i9-9900K. Když už jsem byl skoro rozhodnutý, objevil jsem nějaké srovnávací testy s novým AMD Ryzenem 9 3900X. AMD má sice nižší frekvenci, ale zato o 4 jádra více než i9 (12 vs 8). A u hromadných operací jako import, generování náhledů a export fotek dokáže Lightroom těch více jáder využít a tyto operace jsou pak rychlejší.

Co se týká disku, tam to bylo bez debat, vybral jsem ten nejrychlejší, který je dostupný. Konkrétně Samsung 970 PRO 1TB. Ten jsem použil jako hlavní systémový disk a mám na něm Lightroom katalog s náhledy.

K sestavě jsem dostal ještě zdarma další SSD ADATA XPG GAMMIX S5 SSD 512GB, který je sice pomalejší než ten Samsung, ale používám ho jako dočasné úložiště pro rawy z rozpracovaných focení.

Co se týká ostatních komponent, důležité pro mě bylo ještě kvalitní chlazení, takže jsem nešetřil na chladiči CPU a na skříni. Zbytek komponent už tak důležitý nebyl, tak jsem se snažil šetřit. Z původně plánovaných 64GB RAM jsem koupil jen půlku a ukázalo se, že stačí. Až stačit přestane, dalších 32GB dokoupím.

• procesor: AMD Ryzen 9 3900X 3,8GHz
• SSD: Samsung 970 PRO 1TB
• SSD: ADATA XPG GAMMIX S5 SSD 512GB
• HDD: Western Digital 8TB Ultrastar DC HC320
• základní deska: ASUS ROG STRIX X570-E GAMING
• chladič cpu: NOCTUA NH-D15 SE-AM4
• RAM: HyperX 32GB KIT 3200MHz DDR4 CL16 Predator
• grafická karta: ASUS ROG STRIX GAMING GeForce RTX2060S O8G
• zdroj: Seasonic Focus Plus 750 Gold
• case: Fractal Design Define R6 USB-C

Grafickou kartu jsem nakonec koupil o trochu výkonnější, abych si po dlouhých letech mohl pustit taky nějakou hru. Zatím mi většina her běží v QHD rozlišení na (skoro)/maximální detaily 🙂 Pro samotnou práci je ale zbytečně výkonná a dalo by se tady pár tisíc ušetřit.

Nakonec jsem se se vším všudy vlezl do cca 75 tisíc Kč.

S výběrem komponent mi dost pomohl kamarád Honza a taky Martin z Twitteru.

Líbí se mi, že v naprosté většině případů je počítač absolutně nehlučný. Větráky se pořádně roztočí až při plném vytížení procesoru, ale vzhledem k výkonu to stejně trvá většinou jen pár minut a pak se to zase vypne. A při hraní to přes sluchátka neslyším.

Co se týká vzhledu, tak jsem vybral skříň která je hodně velká (a zatraceně těžká sama o sobě). Perfektně izoluje většinu zvuků. Vnitřek počítače mi sice takhle svítí, ale naštěstí po zakrytí bočnice není to světlo vidět – osobně ty svítící počítače nemám rád. Vnitřek jinak nevypadá moc vizuálně zajímavě – kvůli obrovskému chladiči a grafické kartě toho není stejně moc vidět 🙂

Dojmy z Windows 10

Toho přechodu jsem se dost bál. Poslední moje zkušenost byla s Windows Vista. A od té doby jsem desítky viděl jen na těch nejlevnějších počítačích, takže to byl děs a hrůza.

Ve výsledku mě to ale celé mile překvapilo. V podstatě jsem nainstaloval systém, ovladače, vše jsem aktualizoval, nainstaloval aplikace které používám a do několika hodin jsem mohl pokračovat v práci, kterou jsem měl rozdělanou na Macbooku. Nemusím si zvykat na zásadně jiný workflow, vše je hodně podobné.

Vzhledově mi přijde Win 10 v něčem hezčí, v něčem horší než Mac OS. Ve výsledku obojí používám dost podobně – aplikace spouštím přes vyhledávání a tedy nepoužívám ani start menu, ani ikony na ploše. Jediný zásadní nedostatek Windows je vykreslování fontů, tam je Mac OS mnohem lepší – fonty tam jsou hezky vyhlazené a vypadají dobře. Na druhou stranu, průzkumník ve Windows je mnohem lepší než Finder v Mac OS.

Co se mi na Windows 10 nelíbí je nejednotnost prostředí. Systém jako takový vypadá moderně a hezky. Ale přijde mi to jako mix různých stylů, pokaždé vypadá dekorace oken trochu jinak. Vypadá to jako staré Windows, na kterých běží nějaká grafická nadstavba. Některé okna a nastavení vás ale přepnou do toho staršího vzhledu.

Hodně jsem se bál poštovního klienta, na Macu jsem používal Airmail, který je bohužel dostupný jen pro Mac OS. Naštěstí jsem našel velmi podobnou alternativu v podobě aplikace Mailbird. Vypadají dost podobně, v něčem je Mailbird dokonce i lepší.

Hodně se mi líbí windows management systém, kdy můžete pod Windows jednoduše nějaké okno přichytit třeba k levé/pravé polovině obrazovky a ono se nastaví na celou danou polovinu. Případně to funguje i s přetažením okna do rohů, kdy se okno nastaví na čtvrtinu obrazovky. Pro Mac OS jsem kdysi používal utilitu, která to taky umožňovala, ale při jedné z aktualizací systému to způsobovalo hodně divné chování systému a proto jsem od toho raději upustil a okna nastavoval ručně.

Obecně jsem u Macu vzdal aktualizace systému, skoro vždycky se něco rozbilo a já pak dlouhé měsíce čekal, než to Apple nějak opraví. Windows používám krátce, takže z toho pohledu nemůžu srovnat.

Na druhou stranu se mi v Mac OS líbí způsob instalace aplikací, kdy je stačí jednoduše zkopírovat do složky Aplikace a je hotovo. Instalace aplikací ve Windows je šílená – každá instalační utilita vypadá jinak, občas obsahuje reklamy nebo instalační program navíc nainstaluje nějaké blbosti navíc.

U Macbooku jsem si hodně zvykl na úžasný trackpad, vyhovuje mi více než myš. Zvažoval jsem k novému PC pořídit místo myši Apple Magic Trackpad, ale podle recenzí se zdá, že pod Win nefunguje úplně ideálně. Proto jsem si koupil Logitech MX Master 3. Potěšilo mě plynulé scrollování i pro neaktivní okna (stačí myší najet nad neaktivní okno a lze pak scrollovat jako u aktivního okna), stejně jako to má už dlouho Mac OS. Ale pořád mi ta myš nevyhovuje tolik, jako ten trackpad od Applu.

U Windows jsem se dost obával problémů s ovladači, hrabání se v registrech a podobně, jak si pamatuju z dávné historie. Překvapilo mě ale, jak vše fungovalo hned ze startu. Až na bluetooth, který se mi nedařilo zprovoznit. Zkoušel jsem instalovat různé ovladače, ale pořád systém nedokázal najít žádné BT zařízení. Až po několika dnech mi došlo, že aby to fungovalo, musím k základní desce připojit WiFi anténu 🙂 Pak BT fungoval perfektně a dokonce mnohem lépe, než pod Mac OS. Tam se mi neustále odpojovaly sluchátka (Marshall Major II) a často jsem musel restartovat buď bluetooth proces v systému, nebo celý systém. Pod Windows to funguje bezchybně a ani jednou se mi to neodpojilo nebo nezaseklo.

Windows vs Mac OS v dnešní době

Ač jsem byl dlouhé roky zastánce Mac OS, musím přiznat že v dnešní době je mezi oběma systémy minimum rozdílů. Když je teď průběžně střídám, nevidím mezi nimi žádný zásadní rozdíl který by mě nutil pracovat pod daným systémem výrazně jinak. Celkově hodnotím Mac OS subjektivně o něco kladněji. Pod Windows se mi ale pracuje taky dobře. A za ty roky s Mac OS jsem zažil už tolik problémů, že mě vždycky jen rozesměje když nějaký skalní fanoušek zmíní jak je ten systém bezchybný a dokonalý 🙂

Výkon

Ten hlavní důvod proč jsem si stroj pořizoval byl výkon. Obvykle přijdu z focení se stovkami fotek a potřebuju je co nejrychleji zpracovat. Obvyklý workflow je import fotek v Lightroomu s tím, že rovnou vygeneruju 1:1 náhledy, abych mohl fotky rychleji probrat a odstranit ty neostré/špatně zaostřené. Fotky pak jednu po druhé projdu ve 100% přiblížení, promažu nepovedené a zbytek povedených exportuju v náhledové kvalitě.

A to byl ten problém, u starého Macbooku to trvalo všechno strašně dlouho. A během generování náhledů nebo exportu fotek byl procesor tak vytížený, že se jinak nedalo rozumně s počítačem pracovat. Proto jsem musel dobře plánovat, kdy co budu provádět, abych si tím nijak počítač neblokoval a snažil jsem se tak využívat pauzy na jídlo, nebo generování náhledů a export nechat na noc.

Ukázalo se, že Ryzen 9 byla skvělá volba, protože tyto hromadné operace zvládá procesor více než dobře. Lightroom krásně dokáže pracovat i s 12 jádry, viz screenshot níže. Je tam taky vidět, že při generování náhledů LR pracuje i s grafickou kartou. Z toho co jsem vypozoroval se pohybuje vytížení GPU cca do 10%.

Ze zvědavosti jsem zkusil udělat srovnávací test, při kterém jsem zkusil do Lightroomu importovat 918 rawů ze Sony A7III, které už byly na disku. Při importu jsem zároveň zvolil generování 1:1 náhledů. A výsledek? Na starém Macbooku to trvalo 1 hodinu a 2 minuty. Na novém PC to trvalo 7 minut a 48 sekund. Nehledě na to, že na PC zbývalo pořád ještě dost výkonu pro další práci, nic se nesekalo.

Kromě procesoru je i důležité využití rychlého SSD. Na tom nejrychlejším mám systém i katalog Lightroomu. Aktuálně zpracovávané fotky mám pak na pomalejším SSD. Po zpracování fotek z daného focení je pak přesouvám na 8TB HDD kde už pomalejší rychlost ničemu nevadí. Tahle kombinace je extrémně efektivní a má skvělý poměr cena/výkon.

Co se týká RAM, tak těch 32 je tak akorát. Zatím se mi nestalo že by to nestačilo a i kdyby jo, asi si toho díky rychlému SSD ani nevšimnu. Ale není pak problém paměť jednoduše o dalších 32GB rozšířit.

Co se týká her, tak jsem nestavěl primárně herní počítač. Ale na tu cenu mě výkon Geforce 2060S od Asusu hodně překvapil, většina her běhá buď na plné, nebo skoro plné detaily i v QHD rozlišení. A vzhledem k tomu že jsem naposledy hrál hry někdy kolem roku 2009 (od té doby jsem neměl na čem hrát), je to pro mě po grafické stránce dost šok v pozitivním slova smyslu 😀

Celkově jsem tedy s výběrem komponent maximálně spokojen. Extrémně hodně mi to urychlilo práci s fotkama, vše je teď mnohem rychlejší a nenutí mě to tolik prokrastinovat třeba v pauzách mezi uložením fotky. Výhledově pak jen dokoupím RAM, časem asi větší 2TB SSD od Samsungu. A až nebude grafická karta stačit, koupím si pak nějakou high-end, ať se při hraní nemusím vůbec omezovat. Ale to už budou průběžné náklady, takže nebudou tolik bolet 🙂

Notebook nebo desktop+notebook?

Původně jsem dal přednost tomu mít jen jeden stroj, se kterým můžu pracovat kdekoliv. Jenže tou nutností mít k němu připojené tolik věcí se z toho stal víceméně desktop. Moc často jsem ho nepřenášel. Obrovskou výhodou ale bylo, že kamkoliv jsem notebook vzal, měl jsem vždy po ruce aktuální data a rozdělanou práci.

Po nákupu desktopu jsem si Macbook nechal, protože občas prostě potřebuju pracovat mimo domov. Což sebou nese nevýhodu v tom, že si musím hlídat, abych měl v notebooku data potřebné k práci, kterou aktuálně potřebuju dělat. Stejně tak si musím hlídat aktualizace a nastavování aplikací na dvou strojích.

Dost jsem se toho obával ale ukazuje se, že to není takový problém jak jsem si dříve myslel. Stejně co se týká samotné úpravy fotek, většinou to nechávám na dobu kdy jsem doma a mám na to klid a zároveň k tomu mám i velkou obrazovku. V terénu pak můžu fotky třeba protřídit, případně pak řešit administrativní věci kolem focení.

Do budoucna přemýšlím, čím nahradit současný Macbook. Hodně mě láká pro práci v terénu používat iPad Pro. Případně mě taky zaujal Microsoft Surface Pro, který vypadá taky dost zajímavě a byl by to oproti iPadu plnohodnotný počítač pro práci v terénu. Ale uvidíme, zatím budu šetřit a pak si obě varianty vyzkouším a porovnám.