Už minulou zimu mě lákalo vyrazit na hory jen v kraťasích a otestovat tak své otužilecké schopnosti. Ale nakonec jsem se k tomu neodvážil. Letos jsem ale otužování vzal vážněji a od léta se sprchoval téměř výhradně jen ve studené vodě. A tak jsem si řekl, že tenhle rok ty hory musím zkusit. Protože Vánoce trávím u rodičů na Moravě, rozhodl jsem se toho využít a po Vánocích vyrazit na Lysou horu.

Plán byl jednoduchý – vyjít Lysou horu jen v kraťasích, čepici a rukavicích. A taky u toho nezmrznout a ideálně taky neonemocnět 🙂 Předpověď vypadala nadějně, na ten den hlásili nějakých cca -4°C. Jen jsem z toho měl dost obavy. Tedy ne že bych se bál že by se mi něco stalo, tak nějak jsem tušil že mi žádné vážnější riziko nehrozí. Ale bál jsem se že to nezvládnu a potupně si cestou nahoru budu muset obléct záložní oblečení.

Den před výletem jsem nějak promokl při procházce a večer zakončil několika pivama. A co bylo horší, vůbec jsem nemohl spát. Takže jsem ráno neměl úplně ideální podmínky k otužování…o to větší obavy jsem pak měl 🙂

Ve výsledku to ale bylo úplně v pohodě. Na Ostravici jsem se svlíkl a nahoru pokračoval jen v kraťasích. Šli jsme svižným krokem a tak jsem neměl vůbec příležitost nějak vymrznout. Cesta nahoru zabrala přibližně hodinu a půl. Až kousek před vrcholem jsem si uvědomil, že jsem dlouho nehýbal rukama a zjistil jsem, že skoro nemůžu hýbat prstama. Tak jsem se je snažil rozpohybovat a za chvilku už to bylo zase v pohodě.

Dost mě překvapilo, že i po vystoupání na vrchol jsem neměl nutknání se obléct. Bylo mi docela příjemně, i když jsem cítil že už začínám být trochu promrzlý. Ještě jsme se šli s kámošem vyfotit u vrcholu Lysé a pak jsme šli do chaty na polívku. Tam jsem si akorát na chvilku oblíkl tričko, abych lidi v chatě nepohoršoval 🙂

Co mě ale dost překvapilo byl pocit, když jsem vylezl z vyhřáté chaty a znovu si triko svlíkl. Byla mi obrovská zima, až jsem se třásl. Po chvilce jsem to ale rozchodil, ještě stihl natočit krátké video (dokonce i se souvislým povídáním, což je u mě nezvyklé) a pak jsme vyrazili zpátky. Cestou zpátky jsme běželi, takže dole jsme byli přibližně za hodinu.

Celkově to byl úžasný zážitek. Bylo vtipné pozorovat reakce lidí. Někteří to komentovali, jiní se smáli, skoro všichni ale zírali 🙂 Ale cestou jsem narazil na dva další lidi nahoře bez, takže jsem nebyl za jediného exota 🙂 Jedna slečna se se mnou cestou nahoru dala do řeči a vyptávala se. A nejlepší komentář měl starší pán když už jsem byl skoro dole u parkoviště, pronesl nahlas “tož synku, já ti půčím košilů”. A nebo slečna na vrcholu Lysé, která pronesla “mě by stály bradavky tak, že bych propichovala lidi” 😀  Celé by to bylo ale lepší, kdybych posledních několik dní nejedl tuny cukroví a bramborového salátu…s vyrýsovaným břichem by to byl ještě lepší pocit 😀

Po návratu domů jsem pak trvalo asi dvě hodiny, než se mi podařilo vyhřát na normální lidskou teplotu 🙂 A zítra se uvidí, jestli z toho bude i nějaká nemoc. Ale zatím to vypadá že spíše ne. Ještě uvidím, jestli budu takhle chodit pravidelněji…sám nevím jak by to dopadlo, kdyby bylo třeba -10°C a do toho foukal vítr. A taky si moc netroufám na delší tůry, třeba na Snežku bych si zatím netroufl. Uvidíme časem.

Pokud byste si to někdy chtěli taky zkusit, doporučuju začít nějakými kratšími procházkami v dobách, kdy tolik nemrzne. Hodně pomáhá pohyb (rychlá chůze, běh), lépe se tím zahřejete a udržíte si teplotu. Nezáleží ale jen na teplotě vzduchu, ale hodně dělá taky vítr…třeba dneska skoro nefoukalo a navíc bylo pár stupňů pod nulou, takže to nebyl takový problém to zvládnout. A pro začátek fakt doporučuju studené sprchy, každý den po dobu alespoň několika týdnů…tělo si pak na chlad rychle zvykne. A pokud chcete posunout své schopnosti ještě o kus dál, nastudujte si Wim Hof metodu… má to něco do sebe 🙂