Na duben jsem měl hodně plánů, hlavně co se týká jarního focení v rozkvetlé přírodě. Konec března vypadal nadějně co se týká teplot a počasí. Bohužel duben byl dost mizerný. Ani jsem neměl šanci rozjet původní plán s nabídnutím několika jarních focení za akční ceny. Celkově co se týká focení, byl to trochu zvláštní měsíc. Ať už co se týká počtu zakázek, tak i vlastních focení. To počasí mě nějak odrazovalo od focení venku a do ateliérového focení se mi po té zimě moc nechtělo.

Na druhou stranu to nebylo zase tak tragické. Fotografické zakázky přinesly přibližně finance na pokrytí nejnutnějších výdajů a to celé bylo doplněno pořádáním fotografických kurzů a prodejem ebooku. Ebooku se prodalo jen 16 kusů, což je letos nejhorší výsledek. Pořád je to ale nad loňským měsíčním průměrem. Navíc mi v dubnu finančák vracel ještě něco z daní – výhoda toho že jsem třetinu roku ještě byl zaměstnaný na dohodu a zároveň jsem uplatnil ztráty z prvních let podnikání. Když se to všechno sečte, byl jsem na tom tento měsíc dost dobře. Velkou část příjmů jsem si hned schoval na spořící účet a i přesto jsem se nemusel nijak omezovat.

Krásně se taky rozjelo pořádání kurzů. V dubnu jich bylo rovných 5 a vždy šlo o individuální kurzy (kurz ovládání Fuji foťáků a kurz práce s Adobe Lightroom), takže pro mě naprostá pohoda. Celkem ty příjmy z dubnových kurzů dělají skoro polovinu toho, co jsem si vydělal loni na portrétních workshopech. A na květen mám domluvené už minimálně 3 další individuální kurzy. Bohužel portrétní workshop jsem v dubnu nepořádal – to počasí mě od toho dost odrazovalo. Navíc to stále odkládám, protože ty skupinové akce mě jako introverta pořád děsí 🙂 U individuálních kurzů to beru jako pohodu, je snadnější kurz kvůli nepřízni počasí přesunout i na poslední chvíli. Když jde o více lidí a ještě navíc modelku, tak je to neskutečně složité dát dohromady termín který vyhoví všem.

Celkově jsem ale rád, že mám ty příjmy rozdělené do několika kategorií. Fotografování přináší peněz nejvíce. Kombinace kurzů, workshopů a prodeje knih to ale krásně doplňuje. Pořád je to něco, co mě baví a hezky to vykryje období, kdy třeba placených focení moc není. Občas přijdou i příjmy z reklam na Fototipech, případně z prodeje triček pro fotografy. Pořád ale přemýšlím, jak nějak pořádně zvýšit ty pasivnější příjmy, případně příjmy u kterých nejsem tolik vázaný na určitou lokalitu. Přeci jenom u toho focení a kurzů jsem vázaný na nějaké místo. Kdybych se teď třeba odstěhoval do zahraničí, tak mi ihned odpadnou dva největší zdroje příjmů a to je problém.

Tak trochu se to týká i mého znovu obnoveného snu – bydlení v obytném autě. Dříve jsem si chtěl koupit nějaké velké a luxusnější obytné auto. V poslední době mě ale hodně láká nějaká menší dodávka, abych byl co nejvíce mobilní a co nejméně nápadný. Takže poslední dny/týdny přemýšlím nad tím, jaké by to bylo žít v dodávce. Naštěstí nemám dost financí abych do toho mohl skočit po hlavě (jak mám ve zvyku). Ale až budu mít na účtě zase nějaké slušnější peníze, tak docela reálně hrozí, že si nějakou dodávku koupím a budu v ni žít 🙂 Uvidíme.

Dále jsem řešil možnost nějak zautomatizovat prodej knihy. Zatím běží prodej na statické stránce, platby převodem musím řešit poloautomaticky. Konečně jsem přestal vystavovat faktury v LibreOfficu a předplatil jsem si Fakturoid. Přemýšlím jestli prodej ebooku nepřesunout ze stránky foceniportretu.cz přímo na tuto osobní stránku. Zde bych mohl nasadit WooCommerce plugin, spojit ho s Fakturoidem k automatizaci fakturace a navíc později přes toto řešení prodávat třeba i vstupenky na workshop. Musím to ještě promyslet, byla by to trochu investice jak finanční, tak časová. Ale výhledově by se to mohlo vrátit. Navíc bych později mohl přidat možnost platit přes GoPay a případně to zkombinovat i s placením focení.

No a poslední “zajímavost” z předešlého měsíce – začal jsem se více zajímat o street fotografii. Bývalo dost hnusně na portrétní focení, nechtělo se mi nic řešit, tak jsem často chodil po Praze, většinou s Radovanem. A docela jsem v pouličním focení pokročil. Už jsem přestal fotit blbosti jako lidi zezadu, troufám si i s širokoúhlým objektivem chodit přímo před lidi a fotit je i když mě vidí. To je něco pro mé introvertské já 🙂 A je to úplně něco jiného, než focení portrétů. Možná jsem potřeboval trochu odpočinout od všeho toho portrétování a retušování. Pro tyto účely jsem založil novou FB stránku David Nogol – street fotografie. Nejdříve jsem myslel, že to nikoho nebude zajímat, ale po pár dnech už má skoro 200 fanoušků a docela kladné reakce. Takže za mě dobrý. Alespoň mám místo, kam si můžu ty momentky z ulic odkládat a nebudu tím “zasírat” tu svou hlavní stránku nebo osobní profil. Kdo má zájem, může mé pouliční momentky sledovat tam.

Jen pořád nevím, jak si poradit s Instagram účtem. Jestli z toho udělat mišmaš všeho co fotím, nebo to věnovat jen portrétům, nebo spíše věcem ze zákulisí… Jsem v tom docela ztracený, musím tomu vymyslet nějaký pevný koncept kterého se můžu držet.

Ukázka dubnových street fotek:

Duben v obrazech:

Konečně jsem se naživo setkal se slavnou @ZuzanaVrr, jejíž tweety mě už pár měsíců neskutečně baví. A na živo je ještě lepší! 🙂

Tenhle snímek je sice obsažen v předchozí street galerii, ale musím ho uvést i zde, protože jde o docela důležitý moment. Když jsem vyfotil neznámou slečnu takto přes sklo kavárny, nedalo mi to a musel jsem fotku hned poslat do mobilu. Sebral jsem odvahu, šel jsem za slečnou, fotku ukázal a zeptal se na email, abych ji mohl snímek rovnou poslat. Pro mě jako introverta to bylo šíleně stresující, ale byl jsem odměněn skvělým pocitem, že jsem strach překonal. Sice jsem u toho koktal jak idiot, ale to je celkem jedno 🙂

V dubnu jsem dost času trávil na náplavce a vypadá to, že letos tam budu fakt často. Je super když tam potkám někoho známého a rovnou z toho vznikne i nějaký portrét. Třeba tady jsem se náhodou potkal s Míšou, tak jsme toho hned využili k vytvoření pár fotek 🙂 Jestli mě letos uvidíte na náplavce, ozvěte se 😉

I když jsem moc nefotil portréty, mám z posledního měsíce docela dost snímků z toulání se Prahou.

Jsem docela hrozný co se týká organizace focení, schůzek a různých setkání. Poslední den v dubnu se mi podařilo pro mě nevídaného kousku – domluvil jsem setkání se třemi různými lidmi, aniž bych dopředu nějak řešil přesné časy nebo přesné místo. A vyšlo to nečekaně dobře 🙂 Asi to letos nebudu tolik hrotit a budu častěji fotit takhle bez většího plánování. Foťák sebou nosím pořád, takže kdykoliv jsem schopný fotit téměř cokoliv co chci.