Včera se uskutečnil můj první fotografický workshop na téma focení portrétů. Něco podobného jsem vymyslel a nabízel už loni, ale protože jsem si tenkrát moc nevěřil, ani jsem to moc nepropagoval a nakonec jsem byl rád, že se nikdo neozval. Letos už to bylo jiné. První tři ze čtyř míst byly obsazeny do týdne. Nakonec se podařilo obsadit všechny čtyři místa a workshop se tak mohl konat.

A jaké jsou z toho dojmy? Popravdě jsem z toho měl maximální obavy. Pocity z toho byly podobné jako když jsem měl poprvé fotit někoho cizího. Už nějak tři dny před dnem D jsem stresoval a nedokázal se soustředit na nic jiného. Do toho mě děsila předpověď počasí, protože to vypadalo, že sobota bude deštivá. V sobotu ráno pak dosáhl stres maximální úrovně a já nebyl schopný ničeho. Celé dopoledne jsem proseděl doma, čuměl do blba a neustále si v hlavě procházel všechny možné situace, vše co chci ten den ostatním fotografům sdělit a jakým způsobem to celé vést. Hodně jsem to celé hrotil, protože jsem nechtěl nikoho z účastníků zklamat.

Jako modelku jsem si vybral Aničku. Nejenom protože je krásná, ale hlavně je na ni spolehnutí a je neuvěřitelně milá a energická osoba. Navíc mezi mými fotkami jsou právě fotky s Aničkou často nejlépe hodnocené. Jak se později ukázalo, tak jsem vybral opravdu správně 🙂

Jak workshop probíhal

Sraz byl v Kinského zahradě, kde jsem začal probírat nejnutnější teorii kolem nastavení foťáku, ostření, komponování a volbu ohniska. Pak jsem se pustil do vysvětlení toho, jak pracovat s dostupným světlem tak, aby byl focený člověk nasvícen co nejlépe i bez jakéhokoliv dosvětlování bleskem nebo odrazkou. Během toho jsem taky vysvětloval, jak pracovat s focenou osobou a především jak uvolnit vystresované lidi, kteří s focením nemají zkušenosti.

Vystřídali jsme pár zákoutí v Kinského zahradě a pak se vydali vzhůru na Petřín. Protože tam to okolí moc neznám, tak jsem si chvílema nebyl vůbec jistý, kam dojdeme. Cestou nahoru jsme našli pár zajímavých zákoutí, kde jsme se zastavili a pořídili pár snímků. Nahoře na Petříně nám pomaličku začalo vysvítat slunce a snímky byly barevně o něco zajímavější. Bohužel nás vyhnali z jedné hezké zahrady, protože jsme přišli těsně po zavíračce.

Kromě zahrady už na Petříně nebylo moc co fotit, tak jsme se vydali směrem k Pražskému hradu a vyměnili přírodní prostředí za ulice města. Pak se stalo něco neuvěřitelného, slunce vylezlo ještě více a krásně nasvítilo okolní ulice. Sice bylo ještě dost vysoko, ale i tak to byla příjemná změna. Horší to bylo se vstupem do zahrady vedle hradu. Jen co jsme tam vlezli, začli nás zase vyhánět že zavírají. Na zavírací doby jsme měli fakt smůlu. A aby toho nebylo málo, tak nám před nosem zavřeli i hlavní vstupní bránu do hradu, že to máme vzít druhým vchodem.

V okolí hradu bylo hodně zákoutí na focení, takže nebylo nouze o zajímavé prostředí. To už bylo kolem sedmé hodiny a nás opustil jeden ze členů posádky :). V menším počtu jsme pak ještě pokračovali a vybrali si ještě několik míst k focení, až jsme došli k metru Malostranská. Tam jsme udělali ještě posledních pár snímků a rozloučili se.

Mé dojmy

Původně jsem se hodně obával, že to nebudu vůbec zvládat. Nakonec jsem z toho měl ale hodně dobrý pocit. Vím že to nebylo úplně perfektní, je ještě hodně co zlepšovat. Párkrát jsem se trochu zamotal, ve snaze zjednodušit výklad nějaké věci. Občas jsem byl tak zaneprázdněný přemýšlením nad dalšími lokacemi nebo dalším výkladem, že jsem se úplně nesoustředil na to, co se děje aktuálně.

To, jaký byl workshop se ale uvidí podle reakcí všech zúčastněných. Zatím mám první odezvu od Jakuba, který dneska zveřejnil tento status na své fotografické stránce:

Jsem zvědavý na názory ostatních fotografů a hlavně na fotky, které během včerejšího dne pořídili.

Hodně velkou radost mám z toho, že během celého dne panovala pohodová atmosféra, fotografové si mezi sebou radili, bavili se o foto výbavě, o úpravách a podobně. Navíc byli všichni ohleduplní a dávali si pozor, ať někomu nelezou do záběru. A Libor, který byl ze všech nevíce vybaven, se dokonce i podělil o své objektivy.

Největší díky ale patří Aničce, která celých 5 hodin trpělivě pózovala pěti fotografům a po celou dobu byla milá a hezky usměvavá. Vůbec na ni nebyla ta únava znát. A dokonce na mě byla hodná i přesto, že jsem ji neustále shazoval bundu na zem (to tak dopadá, když svěříte fotografovi bágl s věcmi a bundu…během focení to pořád padalo :)).

Dojmy ostatních fotografů

Zde doplním dojmy ostatních, až mi přijde nějaká zpětná vazba 🙂 Plus pokud budou mít fotografové zájem, uveřejním zde i jejich díla, nebo odkaz na nafocené snímky.

Jakub Čuřík

Kuba své fotky prezentuje na této facebook stránce. Požádal jsem jej o jeho dojmy z workshopu a napsal: “Už když jsem se na tvých stránkách dozvěděl o tom, že plánuješ workshop, byl jsem nadšený. Sledoval jsem tvoje fotky a hodně se mi líbily. Rozhodl jsem se tedy, že se na workshop přihlásím. Co se mi hodně líbilo bylo třeba už jen to, že jsme byli 4. Panovala tak větší pohoda a byl čas na individuální diskuze. Vedení workshopu mi vyhovovalo. Myslím, že i úplný lajk si z toho odnesl hodně cenných informací a svoje fotky zase o něco posunul. Získal jsem spoustu supr tipů a rad. Ať už jak využívat denní světlo, nebo jak správně komunikovat s modelkou, aby byla uvolněná a aby fotky vyšly podle představ. Žádné záporné hodnocení snad ani nejde.. 😀 vážně jsem byl nad míru spokojený.”

Libor Matějka

Libor přijel na workshop nejvíce vybavený – nejen foto technikou, ale i zkušenostmi. O své dojmy z workshopu se podělil na svém blogu.

Workshop v obrazech

I když jsem se ten den moc nesoustředil na focení a nechtěl jsem ostatním zbytečně překážet, udělal jsem pár snímků ze kterých mám radost. Tady je takový můj průlet celým dnem:

Další workshop jsme s Aničkou domluvili na sobotu 27.6. Bude nejspíše probíhat podobným způsobem, jen ještě plánuji jedno vylepšení. Ještě jsem ten termín nevypsal oficiálně, ale v případě zájmu mě kontaktujte už teď.