V minulém reportu jsem sliboval, že se můžete těšit na hromadu nových fotek. Bohužel k žádnému focení nedošlo, byl jsem celý týden zavřený doma. V neděli jsem byl celý unavený a připisoval jsem to nedostatku spánku. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká. V pondělí se projevila nějaká střevní chřipka. Z počátku ve slabší podobě, ale v úterý jsem měl horečky a byl jsem úplně mimo provoz. Teprve v pátek jsem se odvážil vzdálit trochu dále od záchodu, ale i tak to pořád nebylo ono.
Největší úspěch tohoto týdne byl ten, že jsem se neposral 🙂 Dokonce jsem zažil adrenalinové dobrodružství při cestě na nákup do Albertu, který je kousek od baráku. Skoro jsem běžel a rychle nakoupil vše potřebné. U pokladen byla ale šílená fronta. Svíjel jsem se v bolestech a čekal. Když už jsem byl skoro na řadě, ještě se střídaly pokladní. No byl to děs, ale přál bych vám vidět tu radost, když jsem to shihl domů doběhnout 😀
Bohužel jsem neměl ani sílu, ani chuť pracovat a tak projekty stály. Co mě ale potěšilo byly zvýšené prodeje triček a knih. Téměř každý den se prodala nějaká kniha a tričko. Skoro to vypadá, že čím méně dělám, tím lepší výsledky 😀 Je ale hodně příjemné žít s vědomím, že i když se něco stane a vy nebudete schopni nic dělat, nějaké peníze i tak budete vydělávat. Zatím se jednalo o stokoruny, ale je to pro mě další ukázka toho, že jdu po správné cestě. Pokud vytrvám a budu dále pracovat na zvyšování těchto příjmů, pokryji tím brzy kompletně všechny své nejnutnější výdaje. Chce to jen vytrvat…vybudovat takové pasivní příjmy není otázkou několika měsíců.
Návštěvnost Fototipů se hezky držela a klesala pozvolna. Za tento týden měly Fototipy 4 171 návštěv (proti 4 380 z předchozího týdne). Takže v tomhle ohledu spokojenost.
Úplně nejhorší teď bude celý ten týden dohnat. Domluvit narychlo focení, vymyslet návrhy na články, a promyslet a naplánovat nejbližší cestu na Moravu. Abych stihl vše co stihnout chci, potřebuju se znovu pořádně nastartovat.
4 Comments
Napsat příspěvek jen o tom, že jsi celý týden sral… paráda 🙂
Příhoda s frontou – historka k nezaplacení
Zdraví ve chvílích kdy se živí sám, je jeden z nejduležitjěších věcí. Je super že máš část příjmu postaveno tak jak máš. Představa že by jsi byl třeba truhlář, měl termíny by byla šílená. Držím palce ať rychle doženeš resty. Určitě jsi měl čas přemýšlet co a jak dále.
Přesně tak. Tenhle díl života na volné noze jsem pojal trochu vtipněji, ale pokud tohle čtou i lidi, kteří chtějí začít s podnikáním, může je to trochu upozornit na možné rizika.
Jediná účinná obrana na tyhle případy je budovat celé podnikání tak, aby se bez mé přítomnosti vše nezhroutilo a setrvačností jelo dále co nejdelší dobu. Viz třeba Fototipy, kdy i má neaktivita nijak zásadně neovlivnila výsledky.
A času na přemýšlení bylo sice dost, z počátku jsem se z toho radoval. Jenže v těch stavech kdy mě všechno bolelo se fakt nedalo dobře přemýšlet :-/
Myslím, že právě tento příspěvek ukazuje jedno z největších stinných zákoutí malého podnikatele. Střevní chřipce nikdo neporadí kdy může a kdy nemůže přijít. Dokonce si myslím, že tento možná pro někoho neperspektivní příspěvek je jeden z nejdůležitějších života na volné noze. Bohužel nemoc je jeden z největších strašáků. Každý podnikatel musí počítat, že může tu a tam třebas na měsíc být nemocný.