Už delší dobu jsem se zase přemlouval k tomu, abych začal oslovovat a fotit neznámé lidi venku. Včera se mi to po velmi dlouhé době zase povedlo. Ale jen jedno oslovení a konec. Dneska jsem si říkal, že se překonám a zabráním tomu, aby mezi jednotlivými osloveními byly tak dlouhé pauzy. Tak jsem při cestě na nákup oslovil slečnu v nákupním centru.

Zeptal jsem se, jestli ji můžu vyfotit. Odmítla. S úsměvem jsem se rozloučil a šel dál.

A myslíte, že jsem se cítil blbě, protože mě odmítla? Naopak, cítil jsem se úžasně, protože jsem věděl, že jsem do toho šel. Tohle bylo mé první odmítnutí, ale radost jsem z toho měl stejnou, jako z úspěšného oslovení a nafocení neznámé osoby.

Stejné to bude i v mnoha jiných oblastech. Nebojte se zeptat, pokud něco chcete. Nejhorší co se vám může stát je, že vás odmítnou. V tom na tom nebudete o nic hůře, než když se nezeptáte vůbec. Naopak, budete mít dobrý pocit a nebudete si pak dlouhé hodiny, nebo dokonce dny vyčítat, že jste promarnili svou příležitost. A slyšet odmítnutí není nakonec vůbec tak hrozné 🙂