Tenhle týden byl docela nabitý událostma. A protože nevím kde začít a nechci se zde zbytečně rozkecávat, dále jen v bodech:
- Práce ve stoje se osvědčila. Problémy se zády se každým dnem zlepšují. Nicméně jsem zjistil, že opravdu nejde pracovat ve stoje pořád. Z počátku je to pohodlné a produktivita roste. Jenže po několika hodinách jsem už unavený tak, že je práce ve stoje spíše na škodu. Proto různě střídám práci ve stoje a v sedě. Ideální je začít ráno pracovat ve stoje a snažit se stihnout dokončit nejdůležitější úkoly na daný den. Po obědě pak překopu stůl pro práci v sedě.
- podařilo se mi přelomit brýle. Viz tato ilustrační fotka pořízena krátce po incidentu 🙂 Čistil jsem je a najednou mi v každé ruce zůstala jedna půlka. První reakce byl smích…došlo mi, jak momentálně potřebuju každou korunu a jak si vlastní blbostí takhle zničím brýle. Navíc tyhle byly dost drahé a oprava taky vyjde na pár stovek. Zatím se snažím přežívat bez brýlí, ale je to docela nezvyk. Hlavně na počítači. Docela zajímavý postřeh ale je, že si na to začínám zvykat a přestává mi to dělat takové problémy. Tedy ne že by se zrak zlepšoval, ale spíše si mozek nějak zvyká na to, že musí luštit rozmazané písmenka a jde mu to líp a líp 🙂
- byl jsem aktivnější a napsal jsem tři články. Nejdříve tip na web mé kamarádky, která se zabývá výživou. Dále jsem konečně sepsal podrobněji informace o mém novém eshopu a o tom, proč jsem nebyl spokojený s dropshippingem. A taky jsem dal dohromady po delší době článek na Fototipy. Mám v poslední době dost tvůrčí krizi. Za poslední asi měsíc jsem rozepsal asi 10 článků, abych je vždy po hodinách snažení raději smazal. Což je dost průser, musím na tom zapracovat, abych mohl pravidelně zveřejňovat nový obsah. Nikdy mi psaní moc nešlo. Máte nějaké tipy? 🙂
- promýšlel jsem způsoby propagace eshopu Trička pro fotografy a taky mého ebooku o focení portrétů. Znovu jsem si začal hrát v Inkscape a zkoušel různé bannery. Rovnou jsem udělal několik různých typů bannerů a všechny jsem nasadil na Fototipy, aby se tam střídaly. Ty, které mají největší úspěch nastavuji tak, aby se zobrazovaly častěji. A podle nich pak budu tvořit další, ať se lidem neokoukají. Dost zápasím ale s grafikou (to mi nikdy nešlo) a taky s nějakými výstižnými texty. Takové, které nalákají lidi ke kliknutí. Docela mě to baví, ale je to v mém případě dost zdlouhavý proces.
- Bohužel jsem za ten týden moc nestíhal fotit. Ale na příští týden už mám domluvené jedno hodně zajímavé focení.
- Ještě zápasím s vymýšlením nových motivů do eshopu s tričkama. Když už mě něco napadne, tak se mi nedaří to převést nějak do použitelné formy, aby to vypadalo dobře. Je to dost boj, ale rád bych zveřejňoval alespoň jeden nový motiv za týden. Ať se tam děje pořád něco nového a zákazníci se tam vrací.
- kromě problémů s brýlema jsem musel řešit další finančně nákladnou záležitost. V poslední době jsem měl problémy s wifi připojením v bytě. Někdo to rušil tak, že byl internet nepoužitelný. Zkusil jsem nakoupit adaptéry, které dokážou využít elektrické sítě v bytě. Těmi jsem propojil oba konce bytu a do mého pokoje pak umístil další WIFI router. Konečně jsem se zbavil problému se slabým signálem, ale stálo mě to 1400Kč. Tyhle nečekané výdaje mě dost štvou.
- musím nějak lépe vyvažovat svou práci. V posledních dnech jsem byl hodně zavřený sám doma a zase jsem si nějak odvykl na to být mezi lidma. Průser je, že když jsem doma a snažím se pracovat, tak koukám ven a říkám si, že bych měl vyrazit někam do terénu někoho fotit. A když jsem už venku, tak zase přemýšlím nad tím, že bych měl být doma a pracovat 🙂
- Návštěvnost Fototipů se drží pořád na stejné úrovni. Konkrétně bylo tento týden 3 389 návštěv ( vs. 3 377 v tom předchozím). Potřebuju zapracovat na množství návštěv z vyhledávačů. Takže teď promýšlím, jak na to. Tento pomalý růst mě vůbec nebaví, začátkem roku jsem chtěl mít už kolem 1000 návštěv denně. Do toho mám dost daleko :-/
Další týden bude taky dost hektický. Naštěstí se zdá, že mé neproduktivní dny jsou u konce. I když jsem tento týden občas trochu polevil, tak i přesto jsem toho stíhal mnohem více, než kdy předtím. Skvělé na tom je, že jak se to vše takhle rozhýbe, tak se pak dobře pokračuje. Navíc čím více toho stihnu udělat, tím mám sám ze sebe lepší pocit a mám více energie a chuti do další práce. Tak uvidíme, jak se to bude projevovat v dalším týdnu 🙂
15 Comments
Jak jsem psal už několikrát. Palce držím, to jo… Ale nemít finance na opravení brýlí… nebo považvat 1400 za velkou investici je vážně hardcore 🙂
Nedalo mi to (a neber si to nějak osobně 😀 ) a chci se zeptat na pár otázek… ptám se tak veřejně proto, že když už se tady tak tevřeně rozepisuješ.. hodně lidí to bude určitě taky zajímat 😀
Jak vůbec plánuješ blízkou budoucnost? Teď přežíváš ze dne na den-budiž. Ale vím, že jsi byl schopný programátor, který neměl problém se zaměstnat a mít svoji práci dobře zaplacenou…
Ale co třeba hypotéka na vlastmí být, auto, vůbec nějaký dlouhodobý výhled? Chápu, že chceš dělat to, co Tě baví… Sám to nechci jinak, ale pořád nechápu smysl tady tohodle… Za jak dlouho si myslíš, že se dostaneš na nějaké přijatelné částky? (Rozuměj aspoň cca výše Tvého minulého platu?) Můj odhad je pět let?
Fuuuuu. Fakt to neber jako rýpání, jen mě to zcela upřímně zajímá… Nijak si nedokáži představit, jaký to má smysl do budoucna. Pořád jsem totiž přesvědčenej, že práce na půl úvazku+ to co teď děláš by byla 100000x lepší, finančně únosnější a snad i produktivnější.
Co se týká budoucnosti, tak sám nevím. Hypotéku určitě zatím neplánuju – dávám přednost žití v podnájmu. Stěhování je pak mnohem jednodušší a nedokážu si představit, že bych se někde usídlil natrvalo 🙂
Auto momentálně není tolik důležité (především kvůli žití v Praze, bydlet jinde, tak už o tom dost uvažuju).
A dlouhodobý výhled? Najít způsob, jak si děláním toho co mě baví vydělat tolik, abych se měl finančně hodně dobře. Využívám toho, že jsem bez závazků a můžu si tyhle experimenty dovolit. Později by to už nebylo tak jednoduché.
Pokud se podaří držet aktuální tempo, tak se dostanu na původní plat přibližně někdy koncem roku, nejpozději do poloviny roku příštího. Teď už stejně nemám na výběr, zásoby došly, takže si nemůžu dovolit polevit. Skvělá motivace 🙂
Jo, taky mi to přijde jako hardcore, ale proti gustu .. 🙂
Do budoucna to bude s focením spíš horší, konkurence neustále přibývá, ceny se snižují.
To si nemyslím. Zatím se mi daří ceny zvyšovat a počty zakázek jsou pořád stejné (tedy až na tento měsíc, nějak jsem kvůli práci na eshopu neměl čas se trochu více propagovat).
Docela mě překvapilo, že pokud se někdo rozhodne takhle nafotit, tak ty peníze zase tolik neřeší. Klienti si vybírají jednak podle portfolia fotografa, ale především podle toho, jak na ně působí. Už několik klientů mi řeklo, že si mě vybrali na základě toho, že jsem na ně působil dobře a že si mysleli, že to focení se mnou bude v pohodě.
Hodně je to taky o osobním doporučení. Když se někdo rozhodne pro focení a jeho známý mu doporučí skvělého fotografa, tak je většinou rozhodnuto. A to i když existuje spoustu dalších levnějších fotografů.
Takže abych to nějak shrnul, tak konkurence je stále větší a nejlepší cesta, jak uspět a udržet si zakázky je přinášet nějakou přidanou hodnotu. Starat se o to, aby byli klienti spokojení a aby sami od sebe dělali fotografovi reklamu a propagovali jeho služby dále mezi své známe. Ti, co se rozhodnou jít cestou snižování cen narazí – existuje totiž hodně šikovných fotografů, co to mají jen jako koníčka ve volném čase a udělají to zadarmo (mnohdy stejně kvalitně).
Kdyby Tvý zákazníci neřešili peníze, tak půjdou do nějakýho profi foto studia, kde za focení dají pět tisíc. Tím jaké si nasadil ceny se sám podílíš na jejich snižování a nejspíš si nějaký fotoatelier připravil o zákazníky. No a v budoucnosti nějaký začínající fotografi s cenami na hranici únosnosti zase připraví o zakázky tebe.
Důležité je vědět, kdo jsou vlastně tví zákazníci. Fotograf fotící za 290Kč (jako já v začátcích) bude cílit na jinou skupinu lidí, než fotograf fotící za těch 5000Kč. Samozřejmě že cena hraje roli, ale ne takovou, jak si mnozí myslí.
Samozřejmě, že pokud chce někdo udělat pár fotek pro radost, tak se nepůjde nechat nafotit v ateliéru za několik tisíc. A naopak pokud bude třeba nějaká modelka potřebovat nějaké kvalitní fotky pro svou prezentaci, tak neosloví fotografa fotícího za 290Kč
Já to vyřešil jednoduše – cenu vůbec neřeším a zvedám ji zárovň s tím, jak roste kvalita mých fotek. Připravím se o několik zakázek (od lidí, kteří do toho jsou ochotni investovat jen pár stovek), ale zase si otevřu dveře k dražším zakázkám. Vůbec se nebojím fotografů, co fotí zadarmo, nebo za nějakou minimální částku. Určitě to neberu tak, že mi berou zakázky.
Problém mnohých fotografů je, že se zabývají jen focením. Mají pak problémy s marketingem a sháněním dalších zákazníků. A pak brečí a naříkají, jak je ostatní fotografové obírají o zakázky. Nedochází jim ale, že lidem nejde jen o ty samotné fotky. Hodně záleží na tom, jak si s fotografem sednou a jak na ně působí a jestli nabídne i nějakou přidanou hodnotu. Mě si klienti vybírají, protože jsem jednoduše v pohodě a i když s focením nemají zkušenosti a mají z toho obavy tak ví, že já jim to celé usnadním.
Jo a taky jeden postřeh z praxe…často se lidi ozývají kvůli focení ne proto, že se rozhodli nechat se nafotit a pak hledali fotografa, ale proto, že viděli nějaké mé fotky, nebo se jim o mě někdo zmínil. A pak na základě toho začli zvažovat, že by si to taky vyzkoušeli 🙂
No dobrá, tak si nevzal zakázku profi studiu fotícímu za 5K, ale fotografovi na volné noze fotícímu za tisícovku. Uvidíš kolik budeš mít zakázek až cenu zvýšíš třeba na 15 stovek, dostaneš se na cenu obvyklou na trhu a ztratíš výhodu nízké ceny. Sice proti konkurenci můžeš bojovat kvalitními službami, jak píšeš, ale to samé dělá i konkurence. Podobně nadšených fotografů jsou mraky a bude jich přibývat. No a nakonec zákazníka získá ten, který nabídne dostatečně kvalitní službu za nizší cenu.
No a i když se od tebe nechali zájemci vyfotit , aniž by hledali fotografa, ale že je zaujala Tvá nabídka, tak zjistili za jaké ceny se dají pořídit pěkné fotky a tím si u těch lidí snížil cenovou úroveň fotografických služeb. Už se nebudou chtít fotit za vyšší cenu a i příště si najdou nějakého začínajícího fotografa, nejspíš to doporučí i známým.
No, na tomhle se prostě neshodneme. Ale nechci se s tebou hádat, protože nemám dost příkladů z praxe. Zkusím se na to taky zaměřit při rozhovorech se zákazníky a pokusím se tohle téma do budoucna nějak komplexněji zpracovat 🙂
Článek na toto téma si rád přečtu. Ale když se budeš ptát svých zákazníků, tak se dozvíš jen důvody, proč si tě vybrali. Nevíš nic o té spoustě lidí, co dali přednost konkurenci.
Upřímně tomu fakt nevěřím. Pronájem mi vyhovuje víc? Jasný, vždyť je lepší vyhazovat peníze vzduchem… Hypo je nanic, když platím stejnou částku…akorát za cenu toho… že si tím platím svůj byt, který můžu časem prodat 😀
Co se týče focení… Jenom portrétama se ale určitě neuživíš… Pokud to chceš brát fakt vážně.. Tak svatby, produktovky.. hlavně se dostat k firmám…A portréty už jen tak na přilepšenou 😉
Jak říkám už asi postý… Držím Ti palce, samozřejmě.. taky se chci živit tím, co mě baví… ale fakt jsem pořád přesvědčenej… že tudy cesta nevede 🙂
Ještě chci dodat… Že nechápu, proč pořád odmítáš práci na půl úvazek… Jako programátor by ses určitě někde chytnul… A měl bys přiještěný velmi pěkný stálý příjem… Času ani sil by Ti to tolik neubralo (spíš bych to bral jako klad-změna prostředí, noví lidi, inspirace…) přitom by jsi mohl dělat co, co děláš.. Snažit by ses musel pořád stejně.. ale finančně by jsi na tom byl úplně jinak…
A potom, když člověk vydělá tolik, že si může dovolit pronajmout ateliér, zaplatit pořádnou reklamu, investovat do pořádné techniky…. 🙂
No, s tím bytem na hypotéku to není tak jednoduché. Je to závazek a pozdější stěhování by bylo náročné. Buď byt prodat, nebo pronajímat. Obojí vyžaduje hodně času a starostí s nejasným výsledkem. Nehldě na to, že s prodejem to nemusí být tak jisté, někdy se nedaří prodat byt několik měsíců a v některých případech se cena nemovitosti snižuje. U pronájmu jsou taky starosti navíc.
U pronájmu sice peníze vyhazuju, ale můžu se ze dne na den rozhodnout, že si zbalím věci a přestěhuju se jinam. Nebo se rozhodnu že vycestuju do světa, ukončím nájem, věci si nechám u rodiny, nebo přátel a nebudu se muset starat o placení hypotéky 🙂 O hypotéce bych přemýšlel jen v případě kdy budu vědět, že se mi to vyplatí. Takže spíše co se týká komerčních objektů (ateliér, kancelář…).
Jinak portrétama bych se docela i uživil, stačilo by cca 15-20 focení měsíčně. Ale samozřejmě že taky plánuju i nějaké focení zakázek pro firmy. V posledních týdnech promýšlím jeden nápad, co mě napadl – mohl by mi přinést zajímavé možnosti co se týká komerčního focení.
A s tou práci programátora…fakt nechci. Vím co to obnáší a jsem člověk, co tu práci bere vážně. Takže i kdyby to bylo na částečný úvazek, tak bych si tím zasekal hlavu a nemohl se pak pořádně soustředit na ostatní aktivity.
Větší smysl vidím v diverzifikaci mých zdrojů příjmů. Stačí, aby se pravidelně prodával můj ebook, trička a do toho nějaká zakázka na focení. Pak do toho nějaké reklamy na Fototipech, affil na Heurece…a ono se to nějak nasbírá. A vše se točí kolem návštěvností Fototipů. Časem do toho ještě přidám focení pro firmy…a do roka na tom budu lépe, než kdybych zůstal u programování. A hlavně, sám si určuju co a kdy chci dělat…to je na tom to nejlepší 🙂
pár tipů na článek, snad se budou zamlouvat 🙂 *opensource alternativa ke komerčním programům na ovládání foťáku přes pc
http://digicamcontrol.com/
*článek o freeware programech pro správu či editaci fotek
*zajímavá je brenizer technika, aneb jak dosáhnout snímku s hloubkou ostrosti cca f0,5
*nebo jak si vyrobit fisheye z dveřního kukátka 🙂
Díky za tipy, jdu si to někam poznamenat a zkusím to promyslet 🙂