I tento týden jsem strávil skoro celý na Moravě. Tedy až do pátku, kdy jsem se brzo ráno vracel vlakem zpátky do Prahy. A jaký že to byl týden? Opravdu nabitý událostmi. Vezmu to chronologicky:
Týden jsem začal návštěvou kamaráda Tomáše (který mimochodem vyvíjí flash hry) na jeho chatě v horách, kousek od Frenštátu pod Radhoštěm. Byl jsem u něj přes noc a hned jsem si vyzkoušel svou novou kabelovou spoušť k foťáku a zkusil jsem si tzv. timelapse video (viz tento článek). Kromě toho jsem s Tomášem probral plány do budoucna a dlouze jsme diskutovali o podnikání, plánování, efektivitě a samozřejmě velká část debat byla o ženských 🙂
Trochu nečekaně jsme šli spát dost pozdě (až někdy po 4. hodině ráno) a na mém stavu se to dost projevilo. Byl jsem potom šíleně unavený a jak jsem později zjistil, zřejmě jsem se tam večer nachladil. Mrzelo mě to hlavně proto, že mě čekalo focení se dvěma holkama.
Ve středu jsem měl domluvené na focení dvě slečny. Jedna to nakonec odložila na čtvrtek, proto jsem měl ve středu více času. Ve středu jsem se tedy setkal s Katkou a z focení jsem byl maximálně nadšený. Více detailů včetně fotek teprve uveřejním na svém foto blogu, ale tady zmíním jednu důležitou informaci. Po focení jsem si uvědomil, jak moc mě focení portrétů naplňuje. Nejenom kvůli samotnému focení. Ale už jenom to poznávání nových lidí je pro mě úplně nový svět. Díky focení jsem poznal během krátké doby tolik nových slečen. Strašně rád si vždycky vyslechnu jejich životní příběhy, plány do budoucna, sny a zajímavé příhody ze života. Dříve bych to bral jako nutné zlo, teď mě to fascinuje a vždy se na ty naše rozhovory těším 🙂
Zatím fotím slečny zadarmo, abych získal reference a zkušenosti. A právě tento týden jsem si uvědomil, že jsem našel konečně to, co mě opravdu baví a naplňuje. Jak se to pozná? Dělám to zadarmo a i přesto mě to baví a mám z toho neskutečnou radost. A to je podle mě ta správná cesta. Pokud děláte to co vás baví a jste ochotni to dělat i zadarmo, život je úplně o něčem jiném. Samozřejmě, že to nebudu dělat zadarmo pořád, ale čistě teoreticky…pokud bych měl takové zdroje příjmů, že bych nemusel vůbec pracovat….věnoval bych se právě focení portrétů.
Ve čtvrtek jsem se vydal do Beskyd za kamarádem Adamem (který mimochodem stojí za projektem naucmese.cz) a užil jsem si pořádnou dávku zajímavých podnětů a myšlenek. Rád trávím čas s lidma, kteří myslí trochu jinak, než je zvykem a nad životem více přemýšlí. Byl to příjemně strávený den a Adam dokonce připravil výborný (ale přesto jednoduchý) oběd, na kterém jsem si pochutnal 🙂 Odpoledne jsem skočil na bus a vyrazil zpátky do Frýdku-Místku, kde jsem měl domluvené focení s mladou a krásnou Markétkou. Jak dopadlo focení se dozvíte na mém foto blogu asi dnes večer. Pro představu se podívejte na úvodní fotku tohoto článku 🙂 Opět jsem byl z focení nadšený a byl jsem rád, že jsem narazil a oslovil další zajímavou holku. A hodně mě potěšilo, že i v mých letech (ja vím, nejsem tak starý, ale dělám si z toho srandu ;)) dokážu rozesmát takovou mladou holčinu 🙂
V pátek jsem původně nečekal žádné události. Byl jsem nevyspaný, unavený z ještě probíhajího nachlazení a celkově mi bylo dost mizerně. Cestou do vlaku (3 a půl hodiny cesta Ostrava -> Praha) se mi ale přihodilo něco zajímavého. Vedle mě seděl už od pohledu cizinec…starší pán, ale vypadal hodně přátelsky. Studoval si průvodce Prahou (psanou anglicky). Já jsem měl sluchátka v uších a většinu času jsem měl zavřené oči a odpočíval jsem. Měl jsem co dělat, abych neusnul. Někde za polovinou cesty mě pán oslovil a na něco se zeptal. Pokusil jsem se mu svou hroznou angličtinou odpovědět a on měl radost, že narazil na někoho, kdo mu rozumí. Popravdě se mi vůbec nechtělo povídat. Jednak kvůli únavě, ale taky kvůli mé velmi omezené slovní zásobě a tomu, že jsem anglicky nemluvil moc dlouho a vůbec mi to nešlo.
Nakonec jsme se dost rozpovídali. Nepochytil jsem všechno, ale pán byl vědec, který přednášel na Palackého univerzitě v Opavě Olomouci a měl namířeno na den do Prahy. Pak měl namířeno domů do USA. Hodně zajímavý pán. Vyprávěl zážitky z cest, povídal o svých plánech a dalších cestách a ptal se na nějaké tipy a doporučení pro procházku Prahou. A najednou jsem zjistil, že ani má hrozná angličtina není problém. Nějak jsme se dorozuměli, i když jsem místy říkal úplné nesmysly. Pán byl šťasný, že si má s kým popovídat. Těsně před Prahou se mě zeptal, jestli bych mu nepomohl se zorientovat na Hlavním nádraží. Když jsme dorazili na místo, pomohl jsem mu koupit celodenní jízdenku a potom jsem ho doprovodil až na metro. Měl jsem radost z toho, že jsem mohl pomoci a on byl očividně taky hodně potěšený a pořád mi děkoval 🙂 Když přijelo metro, popřál jsem mu příjemnou cestu a hezký pobyt v Praze a potřásl jsem mu rukou. To mě dost příjemně nabilo energií a po příchodu domů jsem byl schopný ještě pracovat na fotkách s Katkou 🙂
No a dneska jsem si vyzkoušel focení malého miminka…ale o tom se opět zmíním v jednom z mých foto reportů 😉
Abych to shrnul…zatím se stále nedokážu uživit tím co dělám. Ale jsem opravdu šťastný a života si naplno užívám. Dost jsem teď zanedbával Fototipy a celkově jsem přestal sledovat úkoly…ale pomalu se učím zvládat i tyhle nabité období. A zamyšlení na závěr…dělali byste vaši práci i když byste za ni nedostali zaplaceno? Pokud ne, existuje nějaká činnost, kterou byste dělali rádi i bez nároku na plat?
9 Comments
Palackého univerzita je v Olomouci, v Opě (a Karviné) je Slezská.
Děkuji za opravu…popletl jsem ty města. Opravdu jel z Olomouce. Přes Opavu vlak ani nejel 🙂
Ahoj,
fotit hezké holky musí být zábava. 🙂 K otázkám, svoji konkrétní současnou práci bych zdarma nedělal. Ale jinak jsem se k ní dostal, že jsme ji nějakou dobu dělal zdarma a pro sebe. Tak jsem se vypracoval. Takže ano, mám takovou činnost.
Jinak ta úvaha je hezká, ale prostě by mě trápilo, že z toho ty peníze nejsou.
Nebylo by např. vhodné dělat stále programátora na part-time, nebo freelancing a k tomu si fotit?
Ahoj, to je pravda, je to fakt zábava a neskutečně mě to baví 🙂
Jinak programovat na částečný úvazek, nebo na volné noze by bylo fajn po finanční stránce, ale ty starosti kolem…never more! 🙂
Chápu, nicméně, když ti dochází peníze, tak to je také starost? Ale nevím, kolik máš výdajů atd. Každopádně mi do toho nicmoc není a přeju, ať ti focení vydělává a šlape. 🙂
Děkuji 🙂 No v podstatě je to taky starost…ale je to pro mě taková motivace si máknout 🙂
OK. Jinak uvažuji o změně zaměstanání a možná využiji tvůj kurz na Naučmese. 🙂
Který myslíš? Programátorský, nebo fotografský? 🙂
Programátorský.