Při včerejším focení lidí jsem si opět uvědomil, jak moc důležité je vystoupit z komfortní zóny a dělat něco, z čeho máte obavy. Jedna věc je znát teorii, ale mnohem důležitější je to odhodlání svůj cíl realizovat.

Ještě nedávno jsem byl hodně velký introvert a představa, že třeba fotím cizí lidi, nebo je dokonce oslovím, pro mě byla nemyslitelná. Dnes už mě to focení cizích lidí nepřijde tolik těžké a už ani nemám tolik strach z toho, že budu při focení odhalen. Ale toho bych nedosáhl, kdybych o focení lidí jen četl a psal. To je třeba trénovat a jen tak se dá zbavit obav a strachu.

Stejně tak to mám teď s oslovením neznámých lidí. Je to pro mě hodně velká výzva, ale jsem si jistý, že po mnoha pokusech už to pro mě bude běžná věc, která mě nijak nerozhodí.

Je to pro mě úžasný experiment a mám z toho radost. A stejný postup se dá aplikovat na cokoliv. Pokud vás něco láká a chtěli byste to dělat, jděte do toho! Začátky jsou těžké, ale s každým dalším pokusem (klidně i neúspěšným) je to lehčí a lehčí…až se dostanete do stavu, kdy to pro vás nebude žádný problém. A to stojí za tu dřinu, ten pocit je k nezaplacení 🙂