Když jsem s Jančou domlouval výlet do Kokořínska, vůbec jsem nečekal, že se naše trasa protáhne na 26km a zároveň na konci výletu zvládneme i seriozní portrétní focení ve slunečnicích. Ta holka je neuvěřitelná! Nejenom že tu trasu v horkém letním počasí ušla úplně na pohodu (já měl ke konci co dělat), ale když jsme před cílem uviděli slunečnicové pole, zvládla po šesti hodinách chůze perfektně pózovat a kouzelně se usmívat. A vůbec nevadilo, že bylo pole už odkvetlé, takže musela přitom být v polodřepu na kraji u posledních hezkých slunečnic, které byly ale moc nízko.

A to jsme měli za sebou dlouhou cestu vlakem, srážky s divokou zvěří (myši a ještěrky 😀 ) , prolezli jsme rozsáhlý jeskynní komplex plný kostí kde jsem se na konci málem utopil (ok, mělo to 18m a zapadl jsem do kaluže 😀 ), cestou jsme kromě jednoho piva a kafe nic nejedli…a pak ještě před focením čtvrt hodiny mazlili černého kocourka, který nás nechtěl pustit dál. A po tom všem se Janča zvládla tvářit takhle hezky, po tolika ušlých kilometrech. Prý jsem ji připravil modelkovský zátěžový test 😀 A obstála v něm na výbornou, na prvním společném výletu jsme nasadili laťku hodně vysoko, to bude náročné překonat 🙂

Původně jsme měli v plánu jen cestu ze Mšena do Lhotky, cca 17km. Ale protože jsme nechtěli čekat na vlak, protáhli jsme si to až do Mělníku a byli jsme odměněni focením ve slunečnicích.

A teď to hlavní, fotky z výletu: